Svařené víno jsem mu koupil
když mně ten příběh vyprávěl
každý si všimnul hned jak vstoupil
že křídla pocuchaná měl

Prsty si hřál o pohár vína
dokud se točí tenhle svět
tak na ty chvíle rád vzpomíná
už bez mála dva tisíce let

A od těch časů do Vánoc
patří ta dlouhá tichá noc
lidé to lepší potají
v sobě i v druhých hledají

Osel a vůl že hřál ho dechem
a lidé dobří zpívali
přes poušť tři králové se spěchem
aby mu své dary dali

Jen král Herod od týhle chvíle
měl ňáký špatný trávení
řekla mu o té zvláštní síle
na nebi četná znamení

A od těch časů....

V očích měl zvláštní příslib štestí
a kolem hlavy svatozář
svět chvíly váhal na rozcestí
a začal psát novej kalendář

A od těch časů....

Rezavým klíčem zamknul jsem dům
cestou jsem hodil vzkaz sousedům
ať vybíraj schránku a neptaj se kam
a že si za to můžu sám

Chyt jsem si kočár bílej jak sníh
až dojdou prachy že půjdu po svých
šofér řek že jsem blázen ale že si zvyká
taky před svým stínem utíká

Až se vrátím a že se vrátím to už vím
cestou zpátky všechny hvězdy rozsvítím
až se vrátím tvoje oči osmej div
mávnu křídlem všechno bude jako dřív
někdy hůř a někdy líp

Nemoh jsem najít ten správnej tón
jak porcelánem když projde slon věř mi
kdo se chce vrátit a znova to vzít
ten musí nejdřív odejít

Až se vrátím.....

Tak jako stín bez světla se ztrácí
tak jako dým když oheň dohoří
zámek ze snů a ze vzduchu
se stavět nevyplácí
tak to už taky vím

Tak jako pták co přistřihli mu křídla
zlomený šíp do terče netrefí
jak znamení na flašinet
chlap bez ruky si fidlá
a čeká co kdo dá

Bez tebe den s nocí splývá
a slavík nedá ani tón
bez tebe čas vlídnej jak mráz
zbytečně svítá zbytečně svítá

Tak jako sníh co paprskům se brání
pozpátku čas po nocích přetáčím
rozbitý sny a střepů víc
než noci do svítání
tak lepím co se dá

Bez tebe den .....